Autoři

Akhmatova Anna

Anna Akhmatova

(23.června 1889, Odessa, ruská Říše (nyní Odesa, Ukrajina) - 05.března 1966, Moskva, Sovětský svaz (nyní Moskva, Rusko))

Životopis: Anna Achmatova, vlastním jménem Gorenková, byla ruská básnířka a spoluzakladatelka básnické skupiny akméistů.

Anna Achmatova se narodila v rodině inženýra u obchodního loďstva. Mládí strávila v Carském Sele, v Kyjevě studovala práva a v St. Petěrburgu filozofii. Od 11 let psala verše, od roku 1907 je i publikovala. Anna A. Achmatova byla spoluzakladatelkou básnické skupiny akméistů (Cech poetov), která se distancovala od symbolismuu a futurismu. Přes její kritický postoj k revoluci zůstalo její jméno v Rusku trvale známé.Anna Achmatova pracovala jako knihovnice v Zemědělském ústavu. Po roce 1922, na základě stranického příkazu, nesměly po dobu 15 let její básně vycházet. Achmatova pracovala na studiích o Puškinovi. V roce 1940 byla přijata do Svazu spisovatelů a vrátila se opět do literatury. Z obklíčeného Leningradu byla evakuována do Taškentu, kde v roce 1943 vydala výbor básní. V roce 1946 se spolu s M. Zoščenkem stala Anna Achmatova obětí hrubých útoků v rámci kampaně ÚV KS za zostření politiky v kulturní oblasti. Její dílo bylo odsouzeno jako „proniknuté duchem pesimismu, výchově mládeže škodlivé a pro sovětskou literaturu nepřijatelné“. Autorka byla zdiskreditována a vyloučena ze Svazu spisovatelů. Sama zničila svou poválečnou prózu a věnovala se překladatelství.Do literatury se Anna Achmatova vrátila až po 20. sjezdu KS. Ke konci života jí bylo dovoleno vycestovat k převzetí vysokých literárních vyznamenání, do Itálie – Taormina v roce 1964 a do Anglie – čestný doktorát Oxfordské univerzity v roce 1965. V roce 1988 jí bylo přiznáno čestné místo v učebnicích sovětské literatury.

Anna Achmatova patří k nejvýznamnějším ruským básníkům 20. století. Základními rysy její poezie jsou jasnost a soustředěnost spolu s velkou duševní hloubkou.

 
Největší ze všech tajemství mám stále ukryto v sobě.
zobrazit detail