Aragon Louis

Louis Aragon

(3. října 1897, Paříž – 24. prosince 1982, Paříž)

Životopis: Vlastním jménem Louis Andrieux. Louis Aragon byl francouzský spisovatel.

Původně vystudoval medicínu, za studií se seznámil s André Bretonem, který měl velký vliv na první etapu jeho tvorby, zejména básnické. V roce 1928 se rozešel se skupinou surrealistů, oprostil se od jejich poetiky a inspirace sny. Záhy nato vstoupil do Komunistické strany Francie. V roce 1930 navštívil SSSR a stal se komunistou. Seznámil se s Vladimirem Majakovským a jeho švagrovou Elsou Trioletovou, která se posléze stala jeho ženou.

V průběhu druhé světové války byl představitel tzv. odbojové poezie. V poválečných letech byl významnou postavou francouzské Komunistické strany (četné cesty do SSSR a zemí socialistického bloku, roku 1962 mu byl na Karlově univerzitě v Praze udělen čestný doktorát). Po okupaci Československa v roce 1968 se ovšem od komunistické ideologie poněkud odklonil, třebaže nadále neopustil levicovou orientaci.

Syn Louise Andrieuxe (policejní prefekt a bývalý senátor Folcalquieru) a Marguerite Toucasové se stal v roce 1924, potom co se zúčastnil hnutí dadaismu jedním ze zakladatelů surrealismu společně s André Bretonem, Paulem Éluaredem a Philippem Soupaultem. Následovně vstupuje s Bretonem a Eluardem do Francouzské komunistické strany. Z některých jeho textů zaznívá souhlas se stalinovským a bolševistickým terorem organizovaným Sovětským svazem, jak je tomu například v Vive le Guépéou (Guépéou) ze sbírky Persécuté persécuteur z roku 1931. Kritickým vůči Sovětskému svazu se stává Aragon až po Stalinově smrti a následovném odhalení Stalinových zločinů Nikitou Sergejevičem Chruščovem.

Ve čtyřicátých letech je autorova básnická tvorba inspirována Elsou Trioletovou, Aragonovou ženou, spisovatelkou a mimo jiné také švagrovou Vladimira Vladimiroviče Majakovského.

Literární dílo Louise Aragona v sobě nese autorovu skrytou ránu způsobenou odmítnutím Louise Andrieuxe uznat mladého básníka za svého pravého syna. Aragonova matka, Marguerite Toucasová, aby zachovala čest rodiny a svého milence, vydává malého Louise za svého adoptivního syna a Andrieuxe za jeho kmotra. Autor odkrývá tuto životní trýzeň ve své básnické sbírce Domaine Privé. Během Druhé světové války žádá Aragon odhodlaně spolu s Robertem Desnosem, Paulem Éluardem, Jeanem Prévostem, Jean-Pierrem Rosanyem a jinými komunistickou stranu, aby odolala nacismu. Zde je opět hluboce raněn, tentokrát svým přítelem Pierrem Drieuem La Rochellem, který se po '"váhání mezi komunismem a nacismem"' rozhoduje pro nacismus. Mezi těmito dvěma přáteli existují tzvn. "prolnutá díla": Gilles a Aurelien. Po smrti své ženy v roce 1970 dává Aragon veřejně najevo své homosexuální sklony, na které poukázal již ve třicátých letech Drieu La Rochelle v Gilles. Roger Nimier ostatně o básníkovi říkával: Je to jediný muž který je schopen přijít na sjezd Úředního výboru Francouzské komunistické strany v růžovém obleku.

Louis Aragon umírá 24. prosince 1982, v přítomnosti svého přítele Jeana Ristata. Je pohřben v parku Moulin de Villeneuve v Saint-Arnoult-en-Yvelines, vedle své zesnulé ženy Elsy Trioletové.

 

 
Jaro nepřináší podzimní ovoce a nehřeje jako srpnové slunce.
zobrazit detail
Civilizace dveřmi vyhnala bigamii, která se oknem vrátila jako prostituce.
zobrazit detail
Autoři