Autoři

Balzac Honoré de

Honoré de Balzac

(20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž)

Životopis: Honoré de Balzac byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kritickorealistického románu. Balzakovým magnum opus je cyklus devadesáti sedmi románů a povídek pod souborným názvem Lidská komedie; napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou (např. Šagrénová kůže).

Honoré de Balzac se narodil v měšťanské rodině v Tours. Jeho rodiči byli Bernard François de Balzac (nebo se uvádí také 'Balssa') (1746 – 1829), jenž zbohatl za francouzské revoluce jako vojenský zásobovatel, a Anne Charlotte Laure Balzac ('Balssa'), roz. Sallambier, (1778 – 1854). Měl dvě sestry, a to Laure de Surville, roz. de Balzac (1800 – 1871) a Laurence de Montzaigle, roz. de Balzac (1802 – 1825). Z jeho rodokmenu také vyplývá, že z manželství jeho rodičů se narodil již roku 1798 jeden chlapec, Louis Daniel Balssa (20. května 1798 – 22. června 1798), který avšak po necelém měsíci života zemřel.

Honoré byl poslán do klášterní školy, nakonec se mu podařilo v Paříži vystudovat práva. Krátce poté působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal černé dobrodružné romány (pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin), které později zavrhl.

Celý jeho život byl provázen snahou dostat se do vyšší (aristokratické) společnosti, z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány na pokračování). Několikrát se také pokusil o sebevraždu.

Když na tom byl finančně dobře, nakoupil akcie, ale zkrachoval. Byl poté nucen psát velmi intenzivně, aby zaplatil své dluhy. Psal vlastně pro výdělek (což v jeho době nebylo obvyklé) a výhradně v noci. Do dějin literatury vstoupil i jako legendární „dělník pera“, známý svou mimořádnou pracovitostí; kromě psaní románů působil takřka po celý tvůrčí život i jako novinář a kritik.

Roku 1833 se prostřednictvím korespondence seznámil s Ewelinou Hańskou-Rzewuskou (1801 – 1882), dcerou rusko-polského šlechtice, vdanou za bohatého statkáře sídlícího poblíž ukrajinského Berdyčeva. Balzac si s touto svou čtenářkou léta dopisoval a poté, co roku 1841 ovdověla, podnikl za ní cestu do Petrohradu (1843). Po dalších letech v Paříži se vydává opět na Ukrajinu, několikrát navštívil Kyjev a pobýval v Radyvylově.Teprve pár měsíců před svou smrtí (14. března 1850), v době, kdy byl již těžce nemocný, se v Berdyčevě Balzac s Ewelinou Hańskou oženil. Jeho nemoc se ještě zhoršila během dubnového návratu do Paříže, kde Balzac 18. srpna 1850 zemřel; v den jeho smrti jej navštívil Victor Hugo, který také promluvil na spisovatelově pohřbu. Honoré de Balzac je pochován na pařížském hřbitově P?re-Lachaise.

 
Mít děti není ještě pojistkou proti opuštěnosti.
zobrazit detail
Manžel by měl stále sledovat, co právě chybí jeho ženě, protože ona to ví vždycky.
zobrazit detail