Autoři

Carlyle Thomas

Thomas Carlyle

(4. prosince 1795 Ecclefechan – 5. února 1881 Londýn)

Životopis: Thomas Carlyle byl skotský spisovatel a historik, jehož dílo velmi ovlivnilo britskou viktoriánskou literaturu.

Pocházel z přísně kalvinistické rodiny, touto konfesí byl velmi ovlivněn. Jeho rodiče očekávali, že se stane kazatelem, nicméně křesťanskou víru ztratil při studiu na University of Edinburgh. Celý život ale ctil kalvinistické zásady. Po studiu se Carlyle stal učitelem matematiky. V letech 1819–1821 se vrátil na univerzitu, kde začal intenzivněji studovat německou literaturu. Byl velmi ovlivněn německým transcendentalismem, především dílem Fichteho. Díky sérii časopiseckých esejů a překlady z němčiny (především Goetha) začal být považován za odborníka na německou literaturu. Většinu života žil v Craigenputtocku, sídle v Dumfrieshire, kde také napsal většinu svých děl.

Před svým sňatkem s Jane Welshovou měl řadu románků, nejznámější z nich je vztah s Margaret Gordonovou. I po seznámení s Welshovou se zamiloval do Kitty Kirkpatrickové. Vztah byl obapolný, nicméně sňatek se neuskutečnil ze společenských důvodů. Jak Kirkpatricková tak Welshová jsou předobrazem jeho Blumine ze Sartora Resartra.

Jane Welshovou si vzal v roce 1826, manželství ale nebylo příliš šťastné. Podle dochovaných dopisů se často hádali. Přestože byla již delší dobu invalidní, v roce 1866 nečekaně zemřela. Po její smrti byl Carlyle zoufalý, odešel ze společenského života, byl jmenován rektorem University of Edinburgh. Později se odstěhoval do Londýna, ale stále si přál vrátit se do Craigenputtocku.

V mládí napsal Thomas Carlyle několik nedokončených románů, přeložil Goethův román Viléma Meistera léta učednická.

Jeho největším dílem je filozofický román Sartor Resartus (doslova Přešitý krejčí, česky ale vyšlo jedinkrát v roce 1920 pod původním názvem), napsaný v roce 1832. Román jakousi útržkovitou biografií německého „filozofa šatů“ Diogena Teufelsdröckha, popisující jeho duchovní cestu od “věčného Ne“ přes „střední lhostejnost“ až k „věčnému Ano“. Velká část knihy je věnována Teufelsdröckhově podivné filozofii. Dílo se pro svou čtenářskou obtížnost zpočátku nesetkalo s valným úspěchem, později se však stalo velmi populární v Americe, dnes je chápáno jako klasické dílo anglické literatury, v mnohem předjímající pozdější filozofické a umělecké směry, jako existencialismus a postmodernismus.

V roce 1834 Carlyle publikoval rozsáhlou třísvazkovou studii The French Revolution: A History (Francouzská revoluce: Historická studie). Tato studie je velmi emotivní, což bylo až dosud v historické literatuře neznámé. Carlyle tehdejší události vztahuje k moderní době, většinou užívá přítomný čas.

Svou další knihu, Past and Present (Dříve a dnes, 1843), Carlyle pojal jako srovnání životopisů muže z 19. století a středověkého opata. Společnost 19. století vnímá jako odlidštěnou ekonomickými problémy, naproti tomu vidí ve středověké mnišské komunitě sjednocení člověka s duchovními hodnotami.

V pozdějších letech se Thomas Carlyle věnoval především esejistice, řada jeho esejů je z dnešního hlediska kontroverzní (eseje rasistické, eseje, zdůrazňující silného „hrdinného vůdce“, který je ukázán na příkladu německého císaře Friedricha II.), ve své době ale velmi ovlivnil socialismus, avšak jeho dílo přispělo i k utváření fašismu. Jeho význam spočívá především v uvedení německé romantické literatury do angličtiny. Jeho tvrzení často používali američtí zastánci otroctví. Přesto je jeho literární dílo (především Sartor Resartus) chápáno jako klasická součást anglické literatury.

 
Ve smíchu je klíč, kterým dešifrujeme celého člověka.
zobrazit detail
Staňte se čestným člověkem a můžete si být jisti, že je na světě zas o jednoho darebáka méně.
zobrazit detail
Člověk si nemá stýskat na svou dobu, ano, doba je zlá, ale jsme tady, abychom ji zlepšili.
zobrazit detail
Zkušenost si dává platit neobyčejně vysoké školné, ale naučí tolik jako nikdo jiný.
zobrazit detail
Pokud jste si stavěli vzdušné zámky, není vaše práce ztracená, když si pod ně postavíte základy.
zobrazit detail
Neškodí nám rozčilení, když přitom zachováme klid.
zobrazit detail
Každý velký čin se zdá být zpočátku nemožný.
zobrazit detail
Největší chyba je, že si nejsme vědomi žádné chyby.
zobrazit detail
Vlastní univerzitou našeho života je sbírka knih.
zobrazit detail
Teprve když zdravý onemocní, uvědomí si, co měl.
zobrazit detail
Láska dvou lidí bez erotiky je pouze odporná hra slov a falše.
zobrazit detail