Dutourd Jean

Jean Dutourd

(14. ledna 1920, Paříž, Francie – 17. ledna 2011, Paříž)

Životopis: Celým jménem Jean Gwenael Dutourd. Jean Dutourd byl francouzský novinář, kritik a prozaik. Jeho dílo zahrnuje na sedm desítek krátkých i rozsáhlých próz. Do češtiny byly přeloženy dvě knihy, Vejce pro Maršála a Hrůzy lásky.

Jean Dutourd se narodil v rodině zubního lékaře Francise Dutourda a Andrée Haasové. Ve svých dvaceti letech byl dva týdny vězněn po německé invazi do Francie za druhé světové války. Po šesti týdnech se mu podařilo utéci a vrátil se do Paříže. Studoval na Sorboně, studia zcela neuzavřel, nezískal osvědčení z psychologie. Na Sorboně se seznámil s filozofem Gastonem Bachelardem. V době studií, 22. května 1942, se oženil s Camille Lemercierovou, měli syna Frédérica a dceru Claru, která zemřela. Na začátku roku 1944 byl zatčen, utekl a podílel se na osvobození Paříže během Pařížského povstání.

První knihu vydal v roce 1946. V letech 1963 - 1999 publikoval články ve francouzských novinách France-Soir.

14. července 1978 se stal terčem útoku, který zničil jeho byt v Paříži, nezpůsobil však žádné oběti na lidech. 30.listopadu 1978 byl zvolen do Francouzské akademie.

Od roku 1987 do roku 2007 Jean Dutourd připravoval týdenní sloupky v Radio Courtoisie.

8. května 1989 byl zvolen do Académie nationale des Sciences, Belles-lettres et Arts de Bordeaux. V roce 1997 byl zvolen za člena Serbian Academy of Sciences and Arts, oddělení pro jazyk a literaturu. Spolupracoval s Philippem Bouvardem v programu francouzského radia na RTL Les Grosses T?tes, kde odpovídal od roku 2001 denně telefonicky na dvě otázky a účastnil se osobně vysílání jako čestný host. Svou účast ukončil v roce 2008. Do roku 2009 předsedal Sdružení na obranu francouzského jazyka.

Dutourd zemřel 17. ledna 2011 ve věku 91 let. Jeho pohřeb se konal dne 21. ledna 2011 v kostele Saint-Germain-des-Prés v Paříži, pak na hřbitově hřbitově Montparnasse. Zúčastnil se jej také novinář Philippe Bouvard, spisovatelé Alain Decaux a Max Gallo, historička Helene Carrere d'Encausse, vydavatel Raphaël Sorin, spisovatel a právník Paul Lombard, politici Charles Millon a Jean Tiberi.

Helene Carrere d'Encausse věnovala Jeanu Dutourdovi vzpomínku, ve které promluvila také o jeho vztahu k ženám ve Francouzské akademii. Dutourd neschvaloval přijímání žen do akademie.

"Bojoval i proti mému přijetí. A další den se stal jedním z mých největších přátel, pomáhal mi, vysvětloval nepsaná pravidla chování. Takový byl, neúnavný v přátelství, velkorysý a elegantní při jednání s druhými, ale náročný na své blízké i sebe."

Poctu Jeanu Dutourdovi vyjádřil i Phillipe Bouvard.

 
Říká se, že čas je nepřítelem lásky. Není to pravda! Čas jen stírá nátěr; tak mizí neupřímný žal, vymyšlené vášně. Pravé city však trvají.
zobrazit detail
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
zobrazit detail
Když dokonale poznám jednu ženu a poskytnu jí všechnu rozkoš, jakou jen je schopna vsát, poznám skrze ni všechny ženy a celou lásku.
zobrazit detail
Politik je krutý, mstivý, sobecký, jeho vysocešlechetná duše necouvne před žádnou nízkostí. Usiluje výlučně o blaho lidu, lidmi však upřímně pohrdá.
zobrazit detail
Autoři