Ebner-Eschenbach Marie von

Marie von Ebner-Eschenbachová

(13. září 1830, Zdislavice u Kroměříže – 12. března 1916, Vídeň)

Životopis: Marie von Ebner-Eschenbachová byla rakousko-uherská spisovatelka píšící na Moravě. Je považována za nejvýznamnější německy píšící autorku 19. století.

Odmala projevovala velký zájem o divadlo a literaturu. Ve čtrnácti letech vytvořila své první literární dílo, drama s námětem z francouzských dějin. Zatímco její první dramatické pokusy neuspěly, brzy se prosadila povídkami, novelami a romány. Tyto už publikovala pod jménem Ebner-Eschenbachová, poté co se v roce 1848 provdala za syna dědečkovy sestry barona Moritze von Eschenbacha. Náměty pro své příběhy čerpala z Vídně, kde žila od roku 1856, a z okolí Zdislavic, hlavně z Hoštic, kam jezdila každé léto za svou rodinou, a do zámeckého parku, kde vytvářela své prvotiny, od svého útlého mládí.

V poslední čtvrtině 19. století byla Marie von Ebner-Eschenbach považována za nejvýznamnější rakouskou spisovatelku. Je řazena mezi realistické spisovatele, řešící ve svém díle problémy chudých lidí a lidí žijících na okraji společnosti. Pro sociální cítění i náměty próz bývá často srovnávána s Boženou Němcovou, na rozdíl od ní se však vyjadřuje kriticky k problémům společnosti. V roce 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu. V letech 1910 a 1911 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu.

Pocházela ze šlechtického rodu Dubských z Třebomyslic. Narodila se jako Marie Dubská, dcera hraběte Dubského z Třebomyslic, ve Zdislavicích na Kroměřížsku. Matka jí zemřela dva týdny po porodu a jako dítě byla vychována dvěma moravskými chůvami Josefou Navrátilovou a jistou Aničkou (N.N.), která jí vyprávěla nejrůznější pohádky. Výhradně německou výchovu jí zavedla až její nevlastní matka Xaverina z Kolovratů, která ji i podporovala v její literární činnosti. V roce 1840 ji zprostředkovala kontakt s rakouským spisovatelem a dramatikem Franzem Grillparzerem.

Byla nazývána rakouskou Boženou Němcovou. Kromě němčiny (jazyka, v němž psala) ovládala i češtinu a francouzštinu. Její odkaz vyniká mj. bohatou studnicí trefných aforismů, známý je např. Vítěz, ale netriumfuj! (Siege, aber triumphiere nicht!).

Byla velkou sběratelkou kapesních hodinek, které z velké části odkázala chudobinci ve Zdislavicích.

Na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky hrabat Dubských ve Zdislavicích. Tuto hrobku spravoval Zlínský kraj prostřednictvím Muzea Kroměřížska.

 
Vskutku dobří přátelé jsou lidé, kteří nás zevrubně znají, a přesto se k nám hlásí.
zobrazit detail
Autoři