Autoři

Kafka Franz

Franz Kafka

(3. července 1883, Praha – 3. června 1924, Kierling u Klosterneuburgu)

Životopis: Franz Kafka byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, člen Pražského kruhu. Napsal tři romány Amerika, Proces, Zámek a povídku Proměna. Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou. Oskaru Pollakovi řekl: „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout“.

Franz Kafka se narodil ve Starém Městě pražském jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky (1852–1931) a Julie Kafkové, rozené Löwyové (1856–1934, svatba v září 1882). Spisovatelův rodný dům zvaný U věže (Zum Turm), který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U radnice, později vyhořel. Na jeho místě vyrostl na počátku 20. století (1902) rohový činžovní dům (náměstí Franze Kafky čp. 24/3, Maiselova čp. 24/2) částečně inspirovaný původní podobou domu, jehož součástí je též dochovaný portál vyhořelé budovy. Na fasádě je pro upomínku připevněna pamětní busta od sochaře Karla Hladíka z 60. let (1966). K osobě Kafky odkazuje i současný název přilehlého náměstí Franze Kafky.

Otec Hermann Kafka (často na reklamě na vývěsních štítech jako Heřman) pocházel z českojazyčného prostředí jihočeského Oseka u Strakonic. Už jako dítě musel pomáhat s výdělkem. Po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Chodil bos a omrzly mu nohy. Vypracoval se z podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a továrničky na azbest. Velkoobchod v červenci 1918 prodal příbuznému své ženy Friedrichu Löwymu, vývěsní štít se však ani poté nezměnil. Za utržené peníze koupil pro své dcery činžovní dům v Bílkově ulici. Za dům tehdy zaplatil půl milionu korun, dnes by to odpovídalo částce 30 milionů. Také Hermannovi bratři Filip v Kolíně a Heinrich v Litoměřicích obchodovali s galanterním zbožím. Se svým otcem Franz nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (Dopis otci).

Matka Julie se narodila v Poděbradech (Jiřího náměstí čp. 17/28, na domě je od roku 2010 busta Franze Kafky od poděbradského rodáka akademického sochaře Jana Pichla). Pocházela z dobře situované českožidovské rodiny asimilované k němectví.

Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg (1885–1886) a Heinrich (1887–1888) zemřeli ve velmi útlém věku. Sestry Gabriele (Elli, 1889–1941, provdaná za Karla Hermanna), Valerie (Valli, 1890–1942, provdaná za Josefa Pollaka) a Ottilie (Ottla, 1892–1943, provdaná za českého právníka nežidovského původu Josefa Davida) se narodily v domě U Minuty na Staroměstském náměstí čp. 3/2 v Praze, později se staly oběťmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech.[5] Nejmilejší sestrou byla Ottilie. V pozdější době (1917–1918) u ní na statku v Siřemi strávil osm spokojených měsíců. Ottilie se kvůli svému manželovi Josefu Davidovi (1891–1962) naučila česky. Narodily se jim dcery Věra (Saudková 1921–2015, lékařka v Kašperských Horách) a Helena (Kostrouchová 1923–2005, nakladatelská redaktorka). Aby Ottla své děti uchránila, po zavedení norimberských zákonů se rozvedla. Dcery holokaust přežily, Ottla takové štěstí neměla. V Terezíně (má tam pamětní desku), do kterého byla deportována 3. srpna 1942 transportem AAw s registračním číslem 5285, pracovala jako dětská ošetřovatelka. V létě 1943 se obětavě starala o transport 1200 polských dětí z Bialystoku. Tyto děti a jejich opatrovníci byli později (3. října) posláni do Osvětimi a okamžitě zplynováni.

Strýc Siegfried Löwy (1867 Poděbrady – 1942 Praha), bratr Franzovy matky, provozoval lékařskou praxi v Třešti po dobu téměř 25 let. Praxi ukončil v roce 1924 a dále pobýval v Třešti jako penzista až do roku 1932, kdy se přestěhoval do Prahy. Franz k němu jezdil na letní prázdniny. Franzovi býval dobrým příkladem a rádcem v letech dospívání a posléze i zdravotním rádcem v době jeho osudného onemocnění. Stihl jej podobný osud jako řadu dalších Židů z nacisty okupovaného Československa. Nezemřel však přímo jejich rukou, neboť 20. října roku 1942, v předvečer svého transportu do koncentračního tábora spáchal sebevraždu.

Po Praze se rodina přibližně čtrnáctkrát stěhovala.

Franz Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici čp. 1000/16 (1889–1893), poté Německé státní gymnázium v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí čp. 606/12 (1893–1901). V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě a navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění. V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924. V roce 1906 Kafka promoval a stal se doktorem práv.

V roce 1907 začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali na Václavském náměstí čp. 832/19 v Praze. K místu v pražské filiálce mu dopomohla protekce. Od srpna 1908 až do svého předčasného penzionování v roce 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen) v ulici Na Poříčí čp. 1075/7 nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah – v korespondenci napsal, že „moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje ... mému jedinému povolání, a tím je literatura“; lze však najít i pasáže, z nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.

V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Později některé své povídky veřejně četl.

Dle jeho přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý, laskavý. Jeho snad jedinou chybou bylo, že se velmi podceňoval.

Na podzim 1917 začal trpět tuberkulózou. Tehdy bydlel v Schönbornském paláci v ulici Tržiště čp. 365/15 na Malé Straně (na fasádě je pamětní deska). V práci dostává tříměsíční volno na zotavenou (které se ovšem protáhlo na 8 měsíců) a odjíždí na venkov do obce Siřem, kde hospodaří jeho sestra Ottla, provdaná za Josefa Davida, manžela nežidovského původu (jeho rodina tu vlastní několik stavení). Je to právě Siřem, kterou považují někteří literární historici za inspiraci Kafkova enigmatického Zámku (ačkoli jej začal psát ve Špindlerově Mlýně). V roce 1922 kvůli nemoci opustil Kafka své zaměstnání v pojišťovně definitivně a v roce 1924 zemřel.

 
První známkou začínajícího poznání je touha zemřít.
zobrazit detail
Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých.
zobrazit detail
Lež se nastoluje jako světový řád.
zobrazit detail
Kdo hledá nenajde, ale kdo nehledá bude nalezen.
zobrazit detail
Postranní myšlenky, s nimiž přijímáš zlo, nejsou tvé, nýbrž náležejí zlu. Jakmile jednou přijmeme zlo, nežádá už, abychom mu věřili.
zobrazit detail
Znalec, odborník, člověk, který ví své, ví ovšem věci, které nelze sdělit, ale které naštěstí zřejmě také nikdo nepotřebuje.
zobrazit detail