Autoři

Paul Jean

Jean Paul

(21. března 1763 Wunsiedel – 14. listopadu 1825 Bayreuth)

Životopis?: Vlastním jménem Johann Paul Friedrich Richter. Jean Paul byl německý spisovatel, který se proslavil zejména svými humoristickými romány a povídkami. Také jeho estetické názory ovlivnily řadu autorů.

Johann Paul Friedrich Richter, který si později změnil jméno na Jean Paul, se narodil jako syn učitele, varhaníka a později pastora Johanna Christiana Christopha Richtra a jeho manželky Sofie Rosiny ve Wunsiedelu v Bavorsku. Atmosféra života na protestantské venkovské faře velmi ovlivnila dětství Jeana Paula.

V květnu roku 1781 nastoupil Jean Paul na univerzitu v Lipsku, aby studoval teologii, místo toho se však začal věnovat psaní. Jako své první literární pokusy napsal především satirické kusy ve stylu Jonathana Swifta a Christiana Ludwiga Liscowa, které vyšly v souhrnném vydání roku 1783 jako "Gronské procesy". 1784 musel Jean Paul utéci před svými věřiteli a vrátil se zpět ke své matce. Své pocity z návratu popisuje v knize Siebenkäs, česky jako "Advokát Sirový". Teprve roku 1787 našel místo jako soukromý učitel.

Roku 1769 na pozvání Charlotte von Kalb navštěvuje Výmar, dobové literární centrum, kde byl s respektem přijat, ačkoliv zůstal jeho vztah ke Goethemu a Schillerovi chladný a distancovaný. Dva roky poté se Jean Paul do Výmaru přestěhoval a spřátelil se s J. G. Herderem. Ve Výmaru se množily jeho milostné pletky: na podzim roku 1799 se zasnoubil s Karoline von Feuchtersleben, což přineslo komplikace především kvůli rozdílnému původu. Aby se jim vyhnul, zrušil zasnoubení. Roku 1800 poznává během cesty do Berlína Karoline Mayer, kterou si o rok později vzal za ženu. Cesta do Berlína představuje nejdůležitější bod jeho literární kariéry: pruská královna Luisa se projevila jako nadšená čtenáčka jeho knih. To ho přivedlo k myšlence přestěhovat se do Berlína, kde se mimo jiné nacházeli jeho přátelé bratři August Wilhelm a Friedrich Schlegel nebo Johann Gottlieb Fichte.

Krátce před svojí smrtí oslepl. V roce 1825 umírá, byl pochován na městském hřbitově v Bayreuthu ('Bayreuther Stadtfriedhof').

 

 
  1 / 2 další »
Odstraňujme slzy dětí. Květy nesnášívají dlouhé deště.
zobrazit detail
Dítě považuje to, po čem prudce touží, za něco, co mu patří.
zobrazit detail
Rodina je protijed proti velkoměstu; pokoj plný dětí je něco jako vesnice.
zobrazit detail
Z toho, co člověk zná, nelze usuzovat, kolik nezná.
zobrazit detail
Rozchod bez nenávisti je pokračování lásky v jiné formě.
zobrazit detail
Stáří je smutné, ne proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.
zobrazit detail
Největší moudrost je umět stát nad lidmi, aniž bychom je nenáviděli nebo jimi pohrdali.
zobrazit detail
Ženy mají mnoho sil, aby vzbudily lásku, ale málo sil, aby se jí vyvarovaly.
zobrazit detail
Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.
zobrazit detail
Děti prohlédnou rodiče lépe než rodiče je.
zobrazit detail
Malé bolesti přivádějí nás z rovnováhy, ale velké nás navracejí samým sobě.
zobrazit detail
Muži milují spíše věci, ženy osoby.
zobrazit detail
Jsou lidé, kteří se méně stydí za hrubé projevy nenávisti než za sebemenší projevy lásky.
zobrazit detail
Šaty jsou zbraně, kterými svůdné ženy bojují a které - podobně jako vojáci - odhazují, teprve když jsou přemoženy.
zobrazit detail
Děti a hodiny nemůžeme pořád natahovat - musíme je taky někdy nechat běžet.
zobrazit detail
Tolerantní lidé nejsou všemi milováni.
zobrazit detail
Ženy zachovávají vlastní tajemství, muži cizí.
zobrazit detail
Ženy si navzájem půjčují vše, ne však šaty, muže a krásu.
zobrazit detail
Matky dávají našemu životu teplo, otcové světlo.
zobrazit detail
Láska ještě trochu doznívá, i když předmět lásky ztratil již na ceně. Přátelství nikoliv.
zobrazit detail
Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož nemůžeme být vypuzeni.
zobrazit detail
Dobrý lékař vždy zachraňuje - ne-li před nemocí, tedy aspoň před špatným lékařem.
zobrazit detail
Mají-li ženy hovořit o něčem chytrém, obecném, neosobním, musí při tom být muž.
zobrazit detail
Lidé s viditelnými přednostmi - krasavci, vtipálci a znalci mnoha řečí - bývají ješitní; lidé se skrytými přednostmi - ctností, moudrostí - bývají pyšní.
zobrazit detail
Ženám se líbí u mužů síla, aniž by ji napodobovaly, mužům u žen něžnost, aniž by ji opětovali.
zobrazit detail
Bázlivý člověk má strach před nebezpečím, je zbabělý v jeho průběhu a odvážný po něm.
zobrazit detail
Ženy čtou lépe v cizím srdci než ve vlastním.
zobrazit detail
Nešťastni jsou ti, kdo nemají smysl pro žert; nemají ani smysl pro vážnost.
zobrazit detail
U jiných milujeme dokonalost, u sebe jen sebe.
zobrazit detail
Krása není znakem dobroty. Leda ve stáří.
zobrazit detail
Jen u zvířat si mohu jistě počítat s tím, že se ke mě budou chovat tím lépe, čím se s nimi sám budu lépe zacházet, u člověka však nikoli, dokonce často naopak.
zobrazit detail
Děti vyslovují nesčetné city, které dospělí také mají, ale nevysloví.
zobrazit detail
Láska je životem ženy a epizodou v životě muže.
zobrazit detail
Nic tak nenarušuje lásku jako zahanbení.
zobrazit detail
Člověk nepozná jak je dobrý, dokud polovina jeho štěstí nezávisí na velkém hříchu.
zobrazit detail
V lásce jsme nespravedliví, protože toho druhého pokládáme za dokonalého.
zobrazit detail
Život se podobá knize. Blázen v ní letmo listuje, moudrý při čtení přemýšlí, poněvadž ví, že ji může číst jen jednou.
zobrazit detail
Ženské neřesti jsou opovrženíhodnější, protože častěji vyvěrají ze slabosti, zatímco mužské ze síly.
zobrazit detail
Plášť lásky zakrývá všechny chyby.
zobrazit detail
Chytrost bez citu je mlýnský kámen bez zrna.
zobrazit detail
Radost svádí člověka k upřímnosti.
zobrazit detail
Ženy hledají jemnou duši a mocné tělo.
zobrazit detail
Abychom se nestyděli za lásku, musíme milovat dokonalý objekt, nebo si to aspoň namlouvat.
zobrazit detail
Nejlépe poznáš člověka, když ho pokáráš. Protože však druhý způsob je schůdnější, aspoň trochu ho poznáš, když ho pochválíš.
zobrazit detail
Srdce a zvony pukají při silném nárazu.
zobrazit detail
V lásce lze vše posvětit, ale také znesvětit a pošpinit.
zobrazit detail
Největší chybou člověka je, že má mnoho malých chyb.
zobrazit detail
Milenci jsou večer nejohnivější, manželé nejhádavější, z těchže důvodů.
zobrazit detail
Člověk si ovšem může myslet a říkat, že existují malí lidé, ale nemá si myslet, že patří k těm velkým.
zobrazit detail
Člověk se domnívá, že v dějinách není zajímavější doby než jeho, považuje ji za střed všeho; a ostatní nepatrný zbytek minulosti za popravu své doby.
zobrazit detail
  1 / 2 další »