Přihlášení uživatele
Úterý 19.03.2024 . Svátek má Josef, Jozef, Josefa, Josefína, Jozefa, Jozefína, a Sibyla.
Zábava Encyklopedie Hry
CyberServer » Zábava » Citáty » Rilke Rainer Maria

Rilke Rainer Maria - Citáty

Rainer Maria Rilke

(4. prosince 1875, Praha – 29. prosinec 1926, sanatorium Valmont v Montreux ve Švýcarsku)

Životopis: Rainer Maria Rilke byl jedním z nejvýznamnějších německy píšících lyriků přelomu 19. a 20. století. Napsal také jeden román a několik povídek. Byl členem Pražského kruhu.

Rilke (celým jménem René Karl Wilhelm Johann Josef Maria Rilke) se narodil v rodině drážního německého úředníka Josefa Rilkeho (1839-1906) a manželky Žofie, rozené Entzové (1841-??).

Zásadní skutečností v jeho dětství bylo, že ho jeho matka Sophie až do pěti let nutila nosit dívčí šaty a oslovovala jej jménem „Renée“, čímž se vyrovnávala se ztrátou starší dcery Renée. Tento přístup Rilke matce později vyčítal. Na druhou stranu to byla ale právě ona, kdo ho přivedla k poezii, a vyžadovala od něj, aby se učil básně Friedricha Schillera zpaměti.

Když bylo Rilkemu devět let, jeho rodiče se rozešli. Po předchozích čtyřech létech základní školní docházky v Praze pod vedením piaristů (od roku 1882) začal v září 1886 studovat na Vojenské nižší reálce (Militär-Unterrealschule) v Sankt Pölten, od září 1890 pak na Vojenské vyšší reálce (Militär-Oberrealschule) v Hranicích na Moravě (zde studoval v letech 1894–1897 také Robert Musil, jenž své negativní zážitky frekventanta rakouských vojenských škol – předtím to byla Vojenská nižší reálka v Eisenstadtu – přetavil v inspiraci pro svůj první román Zmatky chovance Törlesse). Již po třech měsících Rilke svá studia na hranické škole přerušil a ta ho v roce 1891 ze zdravotních důvodů natrvalo propustila, což byl definitivní konec jeho kariéry důstojníka. Poté, co nedokončil ani svá nově započatá studia na obchodní akademii v Linci a ze školy opět předčasně odešel (1892), tentokrát po aféře, vyvolané jeho milostným vztahem k o něco starší dívce, se v období let 1892–1895 v Praze připravoval soukromým studiem na maturitu a složil ji v roce 1895. V témže roce započal svá studia literatury, dějin umění a filozofie na univerzitě v Praze a roku 1896 na univerzitě v Mnichově, tehdejším středisku německé kultury.

Během studií ho podporoval jeho strýc Jaroslav von Rilke, který působil jako notář, advokát a politik.

Po odchodu z Prahy v roce 1896 si změnil jméno „René“ na „Rainer“.

Neukotvené zázemí v dětství mělo vliv na jeho pozdější psychiku a Rilke se celý život nechával vydržovat/opečovávat staršími, zámožnými dámami. První z nich byla o patnáct let starší Lou Andreas-Salomé, oduševnělá ruská literátka a bývalá přítelkyně německého filozofa Friedricha Nietzscheho, se kterou se seznámil v roce 1897 v Mnichově. Lou Andreas-Salomé se stala jeho milenkou a rádkyní. Jejich vztah vydržel až do roku 1900. Ovšem i později byla Andreas-Salomé Rilkovou přítelkyní a poradkyní, přičemž využívala i svých psychoanalytických zkušeností, které nabyla jako žačka Sigmunda Freuda v letech 1912 až 1913. Později si otevřela svou vlastní psychoanalytickou ordinaci v Göttingenu.

S Lou Andreas-Salomé a jejím manželem, orientalistou Carlem Friedrichem Andreasem, bydlel Rilke ve Schmargendorfu u Berlína, a také s ní dvakrát navštívil Rusko, kde okamžitě propadl rusofilství a začal se učit rusky. Později překládal z děl Alexeje Tolstého a Antona Čechova.

Při návštěvě umělecké kolonie ve Worpswede u Brém v srpnu 1900 se seznámil se sochařkou Clarou Westhoffovou (1878–1954), se kterou se následujícího roku oženil. V prosinci 1901 se jim narodila dcera Ruth (1901–1972). Přestože se nikdy oficiálně nerozešli, Rilke, neschopný vést konvenční rodinný život, často cestoval a pobýval u svých šlechtických patronek. Claru po roce manželského soužití opustil a odjel do Paříže.

Pobyt v Paříži byl pro Rilka negativním zážitkem, což později vylíčil ve svém jediném románu Die Aufzeichnungen des Malte Laurids Brigge (česky Zápisky Malta Lauridse Brigga), nicméně právě zde se krom Augusta Rodina, který jej v letech 1905 až 1906 zaměstnával jako svého sekretáře, setkával např. s impresionistickým malířem Paulem Cézannem. V Paříži vytvořil několik básnických sbírek, např. Neue Gedichte (1907) a Der neuen Gedichte anderer Teil (1908). Už v těchto sbírkách se objevuje myšlenkově a interpretačně velmi náročná poezie (např. báseň Orfeus. Eurydika. Hermes. z Nových básní). Následovaly dvě básně Requiem (1909) a jeho již zmíněný jediný román, napsaný jako fiktivní deník mladého dánského umělce v Paříži, který prochází duševní krizí. Na tomto románu začal pracovat v roce 1904, ale hotov byl až roku 1910.

První velký triumf mu přinesla novoromantická báseň v próze Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke z roku 1906.

V roce 1906 se Rilke setkal s českou baronkou Sidonií Nádhernou, která byla až do jeho smrti básníkovou blízkou přítelkyní. Rilke několikrát navštívil Nádhernou na jejím zámku Vrchotovy Janovice v Čechách. Také jí důrazně rozmluvil svatbu se spisovatelem a novinářem Karlem Krausem, který se o ni vážně ucházel.

V roce 1910 se Rilke sblížil se svou další přítelkyní a podporovatelkou, kněžnou Marií von Thurn und Taxis (rozenou princeznou Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst). Ta se stala jeho doživotní obdivovatelkou a dala mu k dispozici svůj palác v Benátkách i zámek v Loučeni. Její zámek Duino na Jadranu nedaleko Terstu, jeho krásné okolí a později i jeho ruiny (byl zničen za první světové války), Rilkeho inspirovaly k dlouholeté práci na sbírce Duineser Elegien (česky Elegie z Duina).

Rilke se přátelil s řadou významných osobností a dopisoval si s nimi. Mezi ně patřili např. Hugo von Hofmannsthal, André Gide, Stefan Zweig či Rilkův velký obdivovatel Boris Pasternak.

Během první světové války byl nucen narukovat jako rakouský voják, avšak díky svým četným známostem strávil většinu několikaměsíční služby v oddělení propagandy vídeňského vojenského archivu, stejně jako např. Karl Kraus, Stefan Zweig nebo Hugo von Hofmannsthal). Později udržoval intimní poměr s malířkou Lou Albert-Lasard a se statkářkou Herthou Königovou. Pro Rilkův život bylo vůbec příznačné, že udržoval blízký poměr k řadě žen. Měl již pověst předního německého básníka, a tyto ženy z vyšších společenských kruhů jej částečně zaopatřovaly a staraly se o něj.

Citáty od autora Rilke Rainer Maria

Tady je na vás odevšad vidět. Musíte změnit svůj život.

Autor: Rilke Rainer Maria
Nejviditelnější štěstí se nám dává poznat až v okamžiku, kdy je přijmeme do svého nitra.

Autor: Rilke Rainer Maria
1