Autoři

Syrus Publilius

Publilius Syrus

(85 př. n. l. - 43 př. n. l.)

Životopis: Publilius Syrus, také Publius Syrus byl římský dramatik a básník 1. století př. n. l. Jeho "Myšlenky" (Sententiae) byly velice oblíbenou četbou ve středověku i v raném novověku.

Dnes málo známý, ale kdysi významný dramatik a filosof se narodil na počátku prvního století př.n.l. v syrské oblasti Antiochia. Už jako mladý však padl do otroctví a byl převezen do Říma, kde působil na dvoře jednoho dramatika. Zde se poprvé setkal s hranými příběhy, které ho okouzlily a inspirovaly k vlastní tvorbě. Nejdříve pomáhal s tvorbou svému pánovi a pro svůj talent a moudrost si tak vysloužil propuštění na svobodu. Následně, již jako svobodný plebej, začal shrnovat a ucelovat své vlastní myšlenky a živil se psaním improvizovaných mimů (frašek) a herectvím.

S přibývajícím časem byla jeho divadla stále známější a žádanější, a oblibu v něm nacházel dokonce i samotný Gaius Julius Caesar, který Publilia Syra považoval za jednoho z nejmoudřejších lidí v Římě. Často ho zval ke svému stolu a rozmlouval s ním, což vyvolalo nevoli druhého významného dramatika – starého Decima Laberia. Ten se po letech tvorby pro svého císaře cítil zrazený a odstrčený a záviděl Publiliovi ohromnou slávu. Caesar proto s ohleduplnosti k oběma tvůrcům uskutečnil v roce 46 př. n. l. umělecký souboj, jehož vítězem se stal Publilius Syrus. Tím jeho sláva v Římě ještě vzrostla. Caesar chtěl dokonce tomuto umělci za zásluhy udělit čestný titul a chtěl mu nechat vystavět palác, ovšem 15. března roku 44 př. n. l. byl sám zabit. V Římě nastaly zcela jiné poměry. Publilius Syrus přestal psát mimy a hrát v amfiteátrech, zbytek života strávil v ústraní a věnoval se dokončení svého celoživotního díla „Sententiae“, z něhož se dodnes zachovalo asi 700 citátů. O konci Publilia Syra z Antiochie se tak, vzhledem k jeho „ústupu ze slávy“, nedochovaly žádné spolehlivé zpráva.

 
Počestná manželka je muži poddána, ale zároveň mu vládne.
zobrazit detail
Zlo zraku skryté bývá nejnebezpečnější.
zobrazit detail
I dobří lidé musí často zlému přivyknout.
zobrazit detail
Špatným je třeba nazvat toho, kdo je dobrý kvůli vlastnímu prospěchu.
zobrazit detail
Smrt lakomce je jeho první dobrý čin.
zobrazit detail
Když někdo chce osud jiného zničit, udělá z něho hlupáka.
zobrazit detail
Co změnit nemůžeš, to bez výčitek nes.
zobrazit detail
Žádný osud není tak dobrý, aby si někdo nestěžoval.
zobrazit detail